23.10.2024 jdeme do skály k myslivcům, kde už na nás čeká pan Luštický. Děti ho zdálky zdraví a už jsou natěšené, ale hlavně jdou potichoučku, aby daňky nevyplašily. Přednášejí básničky, zazpívají písničky a předávají planetku, kterou vlastníma ručkama vyrobily, jako poděkování za milé přijetí.
Pan Luštický otevírá oboru, ale daňci nikde. Říká: „Nevadí, já vám je nadeženu.“, a tak odchází do zadní části obory a … Opravdu jsou tam!!! A už utíkají na druhou stranu obory. Je to sice okamžik, kdy děti mají možnost tato velká lesní zvířátka vidět, ale … Stojí to za to!
Proběhli a už jsou opět pryč. Nevadí. Procházíme celou oboru a děti si prohlížejí prostředí a vnímají všemi smysly domov lesních zvířat, vidí zásyp a pan Luštický jim vše, pro děti srozumitelnou řečí, vysvětluje, popisuje a ukazuje, jak se sype do zásypu oves, vidí krmelec se senem a minerální liz, který vysoká zvěř potřebuje jako doplněk ke své stravě.
Je to překrásný situační zážitek pro děti, které mají možnost si prohlédnout, jak žijí, pohybují se a jsou opečovávána v přírodě v oboře lesní zvířátka.
Děti děkují a loučíme se s krásnou oborou a našim milým průvodcem.
