Procházka jarní přírodou

Je začátek března, příroda se začíná probouzet, a tak jsme si vyšli na trochu delší jarní procházku do přírody. Naše trasa vedla nejdříve do třešňového sadu, kde je několik úlů. Děti měly možnost pozorovat první včeličky, které začaly vylétat z česna na rozkvétající jarní kvítka. „Pozor! Ať nás nepoštípají!“ volaly děti, ale včeličky měly jiný cíl, a tak je dětská očíčka pozorovala zpovzdálí, jak opouštějí úl.
Po levé straně sadu stojí posed, ze kterého je vidět daleko široko. Ani tento pozorovací bod dětem neunikl.
Šli jsme dál a naše kroky směřovaly nahoru na hřeben ke krmelci, kde si děti prohlédly, co se v krmelci nachází – seno, pod krmelcem minerální líz, jablka, mrkev a kousky řepy.
Pokračovali jsme ještě kousek a ve břehu jsou malé drobné předměty, které sem náhodní kolemjdoucí pokládají pro radost ostatním, a na stromech je hlídají dvě čarodějnice, aby snad poklady kdosi neodnesl.
Cestou po hřebeni jsme viděli Krkonoše a hup, lesní cestou zpět dolů. Hned pod hřebenem se před dětmi objevilo krásné místo, jako z pohádky, jen hříbky tu ještě scházely.
První jarní měkoučký mech, který se rozprostíral pod velikými stromy, byl jako peřinka, a také ho děti hned vyzkoušely.
„Honem, čeká nás oběd!“ popoháněli jsme děti. Jdeme dolů z kopce a potkáváme veliké mraveniště, na které svítí sluníčko, ohřívá celý velký kopec jehličí a po povrchu se to jenom hemží mravenčím životem. „Pozor, ať si vás nevyberou ke své procházce,“ upozorňujeme děti.
Jdeme a cestou míjíme další krmelec, který se nachází v oplocence, kde rostou malé jehličnaté stromky. Plot je tu proto, aby zvířátka v zimě stromkům neubližovala a stromečky mohly v klidu a bezpečně růst.
A už jsme na velké lesní cestě a děti se těší na oběd.
Byla to krásná procházka, kde děti pozorovaly pomalu se probouzející jarní přírodu, viděly dvě srnky, které nám přeběhly přes cestu, volně poletujícího dravce, který nám kroužil nad hlavami, mnoho malých broučků a zpívajících ptáčků, které nás doprovázely po celou cestu.
Zkrátka, děti vnímaly všemi smysly vše živé kolem sebe a měly radost z krásného dopoledne a volného pohybu, který je pro ně přirozený.