Hned po svačince si děti sedly do verbálního kruhu, kde se seznamujeme s programem dne, sdělujeme si zážitky, povídáme si o všem, co nás zajímá a co v nás vzbuzuje emoce pozitivní, ale i negativní. O tom, co se má, co se nemá, co je zajímavé, atd…A tak se děti seznámily s programem na dopoledne, že nás čeká návštěva místního jezdeckého oddílu, pro který jsme sbíraly tvrdé pečivo.
Po zhlédnutí videa k chovu koní jsme se oblékli a hurá ke koníkům.
Hned ve dveřích nás s milým úsměvem vítal pan Václav Novotný a děti mu předaly pečivo pro koníky. Ukázal dětem ustájení koní, kde koníci „bydlí“, čím se živí, kde mají napáječky, čím se podestýlají. A tak se děti dověděly, že koníkům chutná oves, seno, řepa, ale i jablíčka, suchý chlebík a za odměnu cukřík. Podestýlají se slámou a před stájemi je veliká ohrada, kam se za příznivého počasí vypouštějí a mají volný pohyb. Také si děti všimly velikého valníku, kam se vyváží koňský hnůj a dětem pan Novotný vysvětlil, že tento hnůj se odveze na pole a tím se pole pohnojí a tím dostává půda sílu a rostlinkám, například bramborám se daří a dobře rostou. S poznámkou: „Pak je máte na talíři.“ J Se jim to zdálo podivné a na tvářích se dětem vyloudil zvláštní výraz. Vysvětlili jsme jim, že to je všechno v pořádku, a že tak funguje koloběh přírody. Představily se nám Prettyna a Draperka. Nakonec Exkalibur bělouš, který se nám předvedl v plné kráse. Dali jsme každému koníku kousek chleba, rozloučili se, poděkovali p. Novotnému a dětská ručka zamávala a ocitli jsme se na cestě před stájemi.
Bylo to překrásné a zajímavé dopoledne a těšíme se, až koníci budou volně v ohradě a my se na ně půjdeme podívat.