Galerie

Novopacká ZUŠ pořádá již 20 let akci nesoucí název Improfest. Improvizační festival má každý rok jinou podobu. Loni byl zaměřen na "balanc", letos jsme začali workshopem s Horačkou, kde jsme barvili látky, poté jsme se přesunuli na představení Tajuplné příběhy s vypravěčem, které bylo zaměřené na představivost, následovalo představení Jak se Valach na kotarech bavil a celou akci jsme uzavřeli na folklorním discu! Děkujeme paní Magdě Uhlířové, že pro nás na míru připravila tak pestrý program a přijedeme rádi zas! 

Před nedávnem jsme obdrželi pozvánku na výlet – ne však do kina, do lesa ani do zoo, ale přímo do pohádky. Dostali jsme pozvánku do Starých Hradů, a to rovnou od samotných obyvatel hradu, kterým stačilo jen několikrát mávnout křídly a octli se v naší školce. A zřejmě se jim tu zalíbilo, protože se usadili v naší šatně a střeží zámek, který jsme jim postavili, a tak jsme si jejich mocná křídla, ostré rohy, šupinatá těla a tlamy dštící oheň mohli před samotným výletem důkladně nastudovat. Staré Hrady totiž obývají různé pohádkové bytosti, včetně draků.

Po příjezdu do hradu nás přivítal vládce Zdravosvěta, dračí princ Zdrávokaz, a víla Vitamína, která nás požádala, abychom jí v hradě pomohli najít skřítky baciláky, kteří se jí rozutekli. Postupně jsme navštívili dračí porodnici, zuboopravnu či zdravoškolu, setkali se s dalšími pohádkovými bytostmi, různými druhy draků, a nakonec jsme navštívili samotného krále – Jeho Výsost Rozumbraďáka XVI., který se svojí ženou dračí královnou Starostlindou zodpovědně vládne všem drakům, dráčkům a dračicím na Starých Hradech.

Poté jsme zavítali i do zámeckého sklepení, kde se nachází vodnické království krále Škebly II., domov obra Zelijáše, ledové království Mínuse Celsia IV. nebo třeba strašidelné peklo, a než jsme se vydali domů, navštívili jsme ještě Čarodějnou Bestyjolu, kde přebývají mazlíčci starohradských čarodějnic – například ovečky, morčata nebo myši.

Pak už nás čekala cesta zpátky do školky – a protože na rozdíl od draků nemáme křídla, museli jsme se spokojit zase jen s autobusem. I to ale byl pořádný zážitek!

A takové zážitky si chceme pamatovat co nejdéle. Jak ale zařídit, abychom na nic tak krásného nezapomněli, abychom se kdykoli mohli podívat na všechna krásná místa, která jsme navštívili, abychom si kdykoli mohli připomenout, jak jsme v ten den vypadali, jak jsme byli velcí a co jsme měli zrovna na sobě? Existuje snad nějaké kouzlo, které by to dokázalo?

A možná že ano. Před dvěma týdny k nám totiž zavítal pán, kterému se říká fotograf – to protože má fotoaparát, který právě takové kouzlo svede. A tak jsme si každý vyrobili svůj vlastní a stejně jako ten opravdový i tenhle už obsahuje pár vzpomínek – stačí jen otevřít přihrádku.

Den pro mou rodinu 2024

Naše děti se zúčastnily soutěže Den pro mou rodinu 2024 a namalovaly k tomuto tématu obrázky. Posuďte samy, jak vidí každý z nich svoji rodinu, myslím, že se jim to opravdu povedlo ?

Dva obrázky od Gabriely Tomešové a Maxe Poura byly vybrány a budou zarámečkovány a předány 11.5. 2024 v areálu Domova bez bariér v Hořicích, sociálním službám, které si obrázek vybraly a vyvěsí si ho v interiéru své instituce.

11.5. 2024 v areálu Domova bez bariér v Hořicích proběhne program pro celou rodinu, kam jste srdečně zváni a kde budou vystaveny veškeré práce dětí, jak z naší mateřské školy, tak i z okolních MŠ.

Návštěva místní knihovny

          Dne 29.4.2024 jsme se s dětmi vypravili do místní knihovny, kde už nás čekala paní knihovnice, paní Novotná, která měla pro děti připravené dětské knížky s bohatou ilustrací, což je pro děti velmi lákavé.

Hned na úvod děti předaly paní knihovnici Modrou Planetku s ručkama, kterou samy vyráběly a odpřednášely pásmo jarních básniček a písničku. Paní knihovnice jim poděkovala a s překrásným vlídným přístupem k dětské dušičce, kterou ona sama měla možnost, jak nám vyprávěla, provázet po celou svou učitelskou praxi, jim snášela tituly knih k nahlížení.

Dětská očka se rozeběhla po místnosti plné knih a měla možnost si vybrat to, co je nejvíce zaujalo. U kluků… Maxíka a Filípka se opět projevil veliký zájem o encyklopedii vesmíru. Bylo až neuvěřitelné, jak se děti dokázaly po celou dobu bavit u knih a s velikým zájmem si je prohlížet. I malý Jonášek si vydržel prohlížet atlas psů a poté lesních zvířátek.

          Kdo měl prohlédnuto a přečteno, mohl namalovat obrázek a paní Novotné ho daroval, která si dětské výtvarné práce vystavila v obecní knihovně pro potěchu návštěvníků.

          Návštěva místní knihovny byla velmi příjemná a pro děti opravdu zajímavá. Při odchodu dostaly děti od paní Novotné malý mls, poděkovaly a pomalu jsme se odebírali na oběd a cestou si děti vyprávěly co je v knihách zaujalo 

V zahradnictví u Laňarů

Děti si ve školce postavily z kostiček skleníky, skladovací haly a z dřevěných stromečků sad. Auty převážely ovoce ze sadu a zeleninu ze skleníků do skladovacích hal.

 Ondra nám všem velmi podrobně a přesně popsal, jak takový skleník vypadá, co se v něm pěstuje a jak. A za svůj popis dostal taky velikou pochvalu.

A aby děti viděly na vlastní oči, jak takový skleník vypadá, tak jsme navštívili  Zahradnictví u Laňarů. Velmi příjemně nás paní Laňarová přivítala. Děti zazpívaly písničku Modrá Planeta a předaly ji malou Planetku v dětských ručkách a poté vešly do skleníků.

Paní Laňarová se dětem po celou dobu trpělivě věnovala a ukázaly jim, jak vypadá výsev, jak vypadá sazenička samostatně přesazená a viděly i kvetoucí květiny, které krášlí naše okna po celé vesničce. Cestou je zaujali i papoušci a ve velkém skleníku dostaly do svých ruček malý citrón, aby si ho osahaly a přičichly k jeho aromatické vůni.

Je jaro a květiny se už chytají do našich truhlíků a sazeničky zeleniny se těší na sluníčkem provoněné dny.

Prošli jsme celé zahradnictví a dětské krůčky vedly k velikému traktoru, kam je paní Laňarová všechny posadila a děti měly možnost zatočit volantem, šlápnout na brzdu a vyzkoušet si, jak se v takovém velikém traktoru sedí 

Byl to krásný a výjimečný zážitek!

Poděkovali jsme za překrásnou prohlídku květinovým rájem a velikou trpělivost s malými návštěvníky a pomalu se děti odebraly se svými zážitky do mateřské školičky.

Ve spolupráci s obcí, mateřskou školou a především zkušenou zahradnicí paní Laňarovou, jsme se vydali zasadit přesně 72 keřů ptačího zobu na místní koupaliště. Nejprve paní Laňarová vysvětlila postup práce, předvedla ukázku, a pak se již chlapci chopili rýčů, děvčata nasadila rukavice a práce šla všem od ruky.  DOBRÁ PRÁCE!

V pondělí jsme poklidili, v úterý vymetli pavučiny, ve středu jsme se na sebe celý den usmívali, a ačkoli ve čtvrtek jsme měli sníst něco zeleného, my jsme si zahráli na to, že už je pátek, a vydali jsme se hledat poklad. Takhle jsme strávili takzvaný pášijový týden, který předchází Velikonocům.

Naši honbu za pokladem nám připomínají drahé kameny, které nám vydala nově vzniklá hora v šatně a z nichž každý má nesmírnou cenu, protože je jediný svého druhu. Můžete se pokochat jejich krásou – pamatujte však na to, že pokud byste si nějaký chtěli odnést domů, skála se za vámi uzavře a propustí vás až o dalších Velikonocích.

V rámci velikonočního týdne jsme opět sladili naše oděvy a oblékli jsme barvy takzvaného "Pašijového týdne". V pondělí do modré barvy,  v úterý jsme oblékli žlutou a na Škaredou středu jsme se sladili do černa. No uznejte sami ... nejsme krásní?