Dnes 8.10.2024 je zajímavý den. Ráno si děti vyzkoušely oškrábat jablíčko. Vůbec to není pro malé dětské prstíky jednoduché, vzít škrabku, jablíčko a dostat slupku z jablíčka dolů. Ale naše děti jsou šikulky a při práci starší děti radí mladším, a tak se jim práce daří. Po oloupání dostaly děti struhadlo a každý má možnost si jablíčko nastrouhat. Ale co s tím nastrouhaným jablíčkem? No přece rozválet placku, nasypat strouhanku, všechna rozstrouhaná jablíčka nandat na placku, ocukrovat, trochu skořice, zabalit … a hotovo. Hurá!!! Posíláme hotové dílo do trouby.
Odcházíme na vycházku a už se celou vycházku těšíme, jak asi bude ten náš výrobek chutnat. A opravdu, po obědě nás čeká naše sladká odměna. Je to vynikající. Dali jsme ochutnat i do kuchyně. A věřte, nebo ne… nezbylo ani trošičku, všechno jsme snědli.

Ahoj socho! Výlet do Sochařského parku v Hořicích

Naše mateřská škola se přihlásila do projektu „Ahoj socho“, který pořádá MAS Podchlumí pro všechny spádové mateřské školy.

Již v loňském školním roce jsme se byli podívat na sochy ve Smetanových sadech, a nyní jsme navázali, neboť toto téma je velice blízké naší vesnici, která má bohatou sochařskou historii.

Ve čtvrtém zářijovém týdnu, jsme s dětmi jeli na dopolední výlet do Hořic. Po úspěšném vystopení z autobusu jsme se vydali z parkoviště směrem do sochařského parku U sv. Gotharda. Hned na počátku výletu nesměla chybět svačina na posilněnou, tedy rohlík s máslem a jablkem. Po svačině jsme se už vydali na prouzkoumávání soch. Každé z dětí má svou fantazii, a tak někomu socha připomínala loď, někomu kolébku a dalším dětem třeba houpačku, korunu, ruku … nepovedenou … má mnoho prstů, někdo viděl vějíř, jiný zase meloun, někoho zaujal nanuk, a tak jsme prošli až nahoru k soše Pražského jezulátka a k bráně místní hřbitovní zdi. Potkali jsme sv. Mikuláše a sv. Václava. Viděli jsme nespočet soch, avšak nejvíce dětem utkvěly v paměti sochy Ruka a Srdce od Jiřího Sobotky, Hnízdo od Gábora Myklia a Levitace od Václava Fialy. Než jsme se vypravili do dálšího sochařského parku, nesměla chybět zmrzlina. Po sladké odměně jsme se vydali do parku U sv. Josefa, kde děti prozkoumávaly další sochařská díla. Na zakončení výletu si děti na louce zahrály pohybovou hru “Na sochy”. Poté nás čekala cesta zpět autobusem do školky na oběd. Byl to krásný výlet do prostředí kamenné krásy protknutý dětskou fantazií. 

23.10.2024 jdeme do skály k myslivcům, kde už na nás čeká pan Luštický. Děti ho zdálky zdraví a už jsou natěšené, ale hlavně jdou potichoučku, aby daňky nevyplašily. Přednášejí básničky, zazpívají písničky a předávají planetku, kterou vlastníma ručkama vyrobily, jako poděkování za milé přijetí.

Pan Luštický otevírá oboru, ale daňci nikde. Říká: „Nevadí, já vám je nadeženu.“, a tak odchází do zadní části obory a … Opravdu jsou tam!!! A už utíkají na druhou stranu obory. Je to sice okamžik, kdy děti mají možnost tato velká lesní zvířátka vidět, ale … Stojí to za to!

Proběhli a už jsou opět pryč. Nevadí. Procházíme celou oboru a děti si prohlížejí prostředí a vnímají všemi smysly domov lesních zvířat, vidí zásyp a pan Luštický jim vše, pro děti srozumitelnou řečí, vysvětluje, popisuje a ukazuje, jak se sype do zásypu oves, vidí krmelec se senem a minerální liz, který vysoká zvěř potřebuje jako doplněk ke své stravě.

Je to překrásný situační zážitek pro děti, které mají možnost si prohlédnout, jak žijí, pohybují se a jsou opečovávána v přírodě v oboře lesní zvířátka.

Děti děkují a loučíme se s krásnou oborou a našim milým průvodcem.

V měsíci říjnu jsme v naší mateřské škole probírali téma:

„Ovoce a zelenina, to je zdraví, v nich je síla”.

V průběhu tohoto tématu se děti dozvěděly spoustu informací, například, z jakého důvodu je ovoce a zelenina důležitá pro naše tělo a zdraví, dále jsme si zopakovali názvy částí těla zábavnou formou, a to hrou s názvem „Na lepidlo”, která děti nesmírně baví.

Nesměla chybět ani ochutnávka ovoce a zeleniny se zakrytýma očima. Děti si při této aktivitě procvičily své chuťové buňky a stimulovaly své smysly.

V rámci projektu „ Ahoj Socho!“, jsme se vydali na návštěvu k panu Makovcovi do kamenické dílny.

Před vstupem do dílny děti předaly panu Makovcovi dárek v podobě planety a jako odměnu za provedení po dílně děti zazpívaly několik písniček. Hned na úvod se děti dozvěděly, jaký kámen se na co použivá, dále si s bezpečným odstupem prohlédly kotoučovou pilu na kámen a poté jsme se přemístili ke kamenům, které byly ještě před broušením, a po broušení a leštění. Děti měly možnost si na kameny sáhnout, a tak porovnaly, jaký kámen je už opracován a jaký ne. Poté jsme se s panem Makovcem rozloučili, poděkovali a šli jsme na oběd, jelikož nám všem moc vyhládlo, už jen z pohledu na tuto náročnou práci.