Aktuálně

23.10.2024 jdeme do skály k myslivcům, kde už na nás čeká pan Luštický. Děti ho zdálky zdraví a už jsou natěšené, ale hlavně jdou potichoučku, aby daňky nevyplašily. Přednášejí básničky, zazpívají písničky a předávají planetku, kterou vlastníma ručkama vyrobily, jako poděkování za milé přijetí.

Pan Luštický otevírá oboru, ale daňci nikde. Říká: „Nevadí, já vám je nadeženu.“, a tak odchází do zadní části obory a … Opravdu jsou tam!!! A už utíkají na druhou stranu obory. Je to sice okamžik, kdy děti mají možnost tato velká lesní zvířátka vidět, ale … Stojí to za to!

Proběhli a už jsou opět pryč. Nevadí. Procházíme celou oboru a děti si prohlížejí prostředí a vnímají všemi smysly domov lesních zvířat, vidí zásyp a pan Luštický jim vše, pro děti srozumitelnou řečí, vysvětluje, popisuje a ukazuje, jak se sype do zásypu oves, vidí krmelec se senem a minerální liz, který vysoká zvěř potřebuje jako doplněk ke své stravě.

Je to překrásný situační zážitek pro děti, které mají možnost si prohlédnout, jak žijí, pohybují se a jsou opečovávána v přírodě v oboře lesní zvířátka.

Děti děkují a loučíme se s krásnou oborou a našim milým průvodcem.

V rámci projektu „ Ahoj Socho!“, jsme se vydali na návštěvu k panu Makovcovi do kamenické dílny.

Před vstupem do dílny děti předaly panu Makovcovi dárek v podobě planety a jako odměnu za provedení po dílně děti zazpívaly několik písniček. Hned na úvod se děti dozvěděly, jaký kámen se na co použivá, dále si s bezpečným odstupem prohlédly kotoučovou pilu na kámen a poté jsme se přemístili ke kamenům, které byly ještě před broušením, a po broušení a leštění. Děti měly možnost si na kameny sáhnout, a tak porovnaly, jaký kámen je už opracován a jaký ne. Poté jsme se s panem Makovcem rozloučili, poděkovali a šli jsme na oběd, jelikož nám všem moc vyhládlo, už jen z pohledu na tuto náročnou práci.